Může existovat život i jinde v naší sluneční soustavě?

Velmi Äastým námÄ›tem nejrůznÄ›jších příbÄ›hů a povídek je již od chvíle, co jsme objevili existenci jejich planet to, že na nich objevíme život, pokud možno stejnÄ› inteligentní, jako jsou lidé. To byla ostatnÄ› jedna z vÄ›cí, která dala podnÄ›t ke vzniku vÄ›decko-fantastického žánru. AvÅ¡ak jak můžeme vidÄ›t například z dÄ›l jako Válka svÄ›tů, rozhodnÄ› se nejedná o nic moderního.

 

 

Je vÅ¡ak dobré se zamyslet nad tím, jak to vlastnÄ› s otázkou života na jiných planetách naší sluneÄní soustavy vypadá. To je totiž prozatím jediné místo, kde to můžeme říci s relativní jistotou. A ukazuje se, že ani zde to není tak jednoduché.

 

V takzvané obyvatelné zónÄ›, tedy ve vzdálenosti od Slunce, která není příliÅ¡ velká, ani příliÅ¡ malá, jsou pouze tÅ™i planety: VenuÅ¡e, ZemÄ› a Mars. A pouze ZemÄ› má skuteÄnÄ› podmínky k tomu, aby se zde mohl život vůbec vyvinout. VenuÅ¡e má příliÅ¡ hustou atmosféru, plnou skleníkových plynů, zatímco Mars ji naopak postrádá.

 

 

Ale co ostatní planety? Za Marsem najdeme už jen plynné obry, na kterých život vzniknout zkrátka nemůže. AvÅ¡ak tyto obří planety mají mÄ›síce, a zde už je to ponÄ›kud jiná vÄ›c. Zaměřit se můžeme pÅ™edevším na Jupiterův mÄ›síc Europa, který obsahuje oceány slané vody. Na jeho dnech jsou pak sopeÄné průduchy, které ji ohřívají. Díky tomu tak zde může vzniknout život, byÅ¥ pouze ve formÄ› primitivních bakterií. Je vÅ¡ak potÅ™eba dodat, že to doposud nebylo prokázáno, a jedná se pouze o teorii.

 

Pokud jde o skuteÄnÄ› inteligentní život tak, jak si jej pÅ™edstavujeme, pak si můžeme být jisti, že se v naší sluneÄní soustavÄ› zkrátka nenachází. JistÄ›, galaxie je obrovská, a vesmír sám jakbysmet, takže není vylouÄeno, že není nÄ›kde ve vedlejší galaxii. V naÅ¡em okolí jej vÅ¡ak nenajdeme. A kdo ví, možná je to tak dobÅ™e. Nikdo totiž nemůže říci, zda bychom byli na nÄ›co takového pÅ™ipraveni.