Může existovat život i jinde v naší sluneční soustavě?

Velmi častým námětem nejrůznějších příběhů a povídek je již od chvíle, co jsme objevili existenci jejich planet to, že na nich objevíme život, pokud možno stejně inteligentní, jako jsou lidé. To byla ostatně jedna z věcí, která dala podnět ke vzniku vědecko-fantastického žánru. Avšak jak můžeme vidět například z děl jako Válka světů, rozhodně se nejedná o nic moderního.

Je však dobré se zamyslet nad tím, jak to vlastně s otázkou života na jiných planetách naší sluneční soustavy vypadá. To je totiž prozatím jediné místo, kde to můžeme říci s relativní jistotou. A ukazuje se, že ani zde to není tak jednoduché.

V takzvané obyvatelné zóně, tedy ve vzdálenosti od Slunce, která není příliš velká, ani příliš malá, jsou pouze tři planety: Venuše, Země a Mars. A pouze Země má skutečně podmínky k tomu, aby se zde mohl život vůbec vyvinout. Venuše má příliš hustou atmosféru, plnou skleníkových plynů, zatímco Mars ji naopak postrádá.

Ale co ostatní planety? Za Marsem najdeme už jen plynné obry, na kterých život vzniknout zkrátka nemůže. Avšak tyto obří planety mají měsíce, a zde už je to poněkud jiná věc. Zaměřit se můžeme především na Jupiterův měsíc Europa, který obsahuje oceány slané vody. Na jeho dnech jsou pak sopečné průduchy, které ji ohřívají. Díky tomu tak zde může vzniknout život, byť pouze ve formě primitivních bakterií. Je však potřeba dodat, že to doposud nebylo prokázáno, a jedná se pouze o teorii.

Pokud jde o skutečně inteligentní život tak, jak si jej představujeme, pak si můžeme být jisti, že se v naší sluneční soustavě zkrátka nenachází. Jistě, galaxie je obrovská, a vesmír sám jakbysmet, takže není vyloučeno, že není někde ve vedlejší galaxii. V našem okolí jej však nenajdeme. A kdo ví, možná je to tak dobře. Nikdo totiž nemůže říci, zda bychom byli na něco takového připraveni.